Vystoupení poslanců či senátorů zásadně nesleduji. To víte, domácí slivovičky přece jen není tolik, abych si touto mohl soustavě spravovat žaludek. Před pár dny jsem však učinil výjimku a zhlédnuté vystoupení obviněného poslance Davida Ratha mě dokonce inspirovalo k napsání dnešního článku. Ale nebojte se, nehodlám se tady připojit k těm, kteří se dnes a denně předhánějí v tom, kdo se hlasitěji a podrobněji vyjádří k samotnému obvinění, tedy k tomu, co si o údajné trestné činnosti pana doktora Ratha myslí (rozumějte v jejich řeči, co o tom "ví"). Já toho však o této věci mnoho nevím a "myslet si" je na hony vzdáleno "vědět". Nemám dostatek informací k tomu, abych nějaké stanovisko zaujmout mohl. Nevím, zda jmenovaný přijal nebo nepřijal úplatek, zda spáchal nebo nespáchal nějaký trestný čin. A na rozdíl od našich "novinářů" jsem nebyl na místě údajného činu. :-) Pár vět bych ovšem chtěl věnovat problému, kterého se pan doktor Rath ve svém vystoupení před poslaneckou sněmovnou dotkl. Na mysli mám problematiku vazebního stíhání.
