Jak je to s ledničkami?

   Tu a tam mi taky v e-mailové schránce přistane. Mail, který tvrdí, že ti, jejichž jméno se nesmí vyslovit, dostávají vysoké sociální dávky, rozličné příspěvky, že je o ně zkrátka pečováno jako v bavlnce. Nešířím takové e-mailové zprávy dál. Ne snad proto, že bych jejich obsah považoval nutně za blud, ale jednoduše proto, že tzv. řetězové e-maily nešířím z principu.

   Hejťáci z HateFree Culture se však rozhodli oblažit nás svými sluníčkovými paprsky a vysvětlit nám, že nic z těchto e-mailových zpráv není pravda, že všechno je to jeden velký hoax, rozumějte blábol. Na pravou míru tak uvádějí tvrzení, že Cikáni dostávají ledničky zdarma, stejně jako se snaží vyvrátit, že například pětičlenná rodina si tak může přijít až na 30 tis. Kč měsíčně (díky sociálním dávkám). To všechno je prý jedna velká lež. Odporná lež z kláves ještě odpornějších rasistů. Na pomoc sluníčkům přispěchala Kateřina Beránková, tisková mluvčí úřadu práce, která dokázala vyrobit mlhu takové kvality, že by se za ni nemusel stydět ani rybník Brčálník.

Zákon sem, zákon tam

   Datové schránky se zdály být skvělým nápadem. Korespondence mezi občany a úřady se obousměrně zjednoduší a především také zlevní. Občané nebudou muset běhat na poštu či na podatelny, úřady nebudou muset platit vysoké ceny za poštovné. Všichni budou spokojeni. Jak už to tak ovšem v české kotlině bývá, realita se zas a znovu ukázala jako zcela jiná a opěvované teorii na hony vzdálená.

   Ani po více než pěti letech provozu datových schránek se s nimi české úřednictvo nenaučilo nakládat. Ba dokonce je mnozí úřednicí prostě a jednoduše ignorují. Jako by žádné datové schránky ani neexistovaly.