Silvestrovský příspěvek aneb rozum šel spát...

   Pokud bych si zprávu o závěrech nového mezinárodního výzkumu zaměřeného na podíl toho kterého jídla na znečišťování ovzduší přečetl 1. dubna, měl bych celkem jasno. Zasmál bych se a četl si další zprávy dne. Jelikož se však tato informace objevila 29. prosince, zprvu mi moc do smíchu nebylo. Spíše jsem valil kukadla a nevěřícně kroutil hlavou. Nakonec se však smích přece jen dostavil a já se s vámi o výsledky zmíněného výzkumu, který by směle mohl aspirovat na nejhloupější vědecký počin roku, podělím.

Ať žije Evropská unie!

   Všichni nepochybně velmi dobře víme, jak moc leží Evropské unii na srdci blaho nás všech. Dokazuje nám to tato lidumilná a všemi milovaná instituce každým dnem. Zakáže nám kupříkladu používat lékařské přístroje obsahující rtuť, jako třeba klasické (a bakané) tlakoměry. A už se nikdy nebudou opakovat ty tisíce případů rtutí z tlakoměru otrávených zdravotníků a pacientů. Je sice pravda, že ty digitální nejsou zase tak přesné, ale i to má přece svou výhodu. Nemusíme se tak trápit třeba vysokým krevním tlakem, protože kdo ví, jaký ten tlak vlastně ve skutečnosti máme. Tak proč se znepokojovat, že? A nemusíme se ani bát, že by nám Evropská unie nedopřála trochu té rtuti, kterou nám spolu s tlakoměry zapověděla. Hned nám jako náhradu nabídne úsporné žárovky, které nějakou tu rtuť obsahují taky. Takže žádné strachy, EU na nás myslí ve dne v noci, EU nikdy nespí a tak můžeme klidným spánkem spát my, spokojení euroobčánci.

Mávnout rukou a nechat zabít

   Heslo z názvu mého dnešního příspěvku dostala patrně do vínku česká policie. To jejich zprofanované "pomáhat a chránit" nemá totiž s realitou zhola nic společného. Případů, kdy díky naprosté neschopnosti české policie zemřeli lidé, neustále přibývá. A nad některými zůstává člověk už opravdu v němém úžasu. Či spíše děsu...

O barvu pleti tady vůbec nejde!

   Rasista, extremista, radikál, homofob... jen malá ukázka z novodobého slovníku české scény. Nálepkuje se jako o život a tak v podstatě každý, kdo si například dovolí požadovat, aby všichni občané této země měli stejná nejen práva, ale rovněž stejné povinnosti, je okamžitě ocejchován jako rasista. Zpravodajský server romea.cz pak přišel s označením "etnický Čech". Každý, kdo si dovolí tvrdit, že za přirozenější považuje tradiční model rodiny - tedy ženu, muže a případně děti, je okamžitě přelepen nálepkou homofob. A může nakrásně stokrát opakovat, že proti homosexuálům nic nemá. Inu, nálepkování stalo se módou. Je to přece tak snadné...

Pomáhat a chránit

   Není tomu tak dávno, kdy Ústavní soud České republiky "zatrhl" plošné špehování občanů, přesněji tedy plošné zaznamenávání a ukládání záznamů telekomunikačních operátorů. Policie, státní zastupitelství, soudy a jejich prostřednictvím i další státní orgány tak ztratili jednu ze vskutku orwellovských kontrol nad svými ovečkami. Není se co divit, že hlasitě plakali. Největší slzy pak ronili policisté.

Odešel lékař s velkým "L"

   Ve věku 83 let zemřel proslulý americký lékař Jack Kevorkian, známý propagátor euthanasie, který sám pomohl důstojně zemřít nejméně 130 nevyléčitelně nemocným lidem. Odešel tak vzácný člověk a dle mého mínění skvělý lékař s velkým L, který neváhal obětovat vlastní svobodu při snaze pomoci nevyléčitelně nemocným pacientům zkrátit jejich utrpení a důstojně opustit tento svět. Své snažení shrnul jednoduchou a ovšem zcela výstižnou větou, že totiž "umírání není zločin". Jeho památce - a též euthanasii - bych rád věnoval dnešní příspěvek.

Velký bratr

   Řekl bych, že přáním každého státu - a nejvíce je to patrné právě tam, kde termíny "svoboda" či "demokracie" na nás vyskakují už skoro i po otevření lednice - je v maximální míře ovládat a kontrolovat své občany. A tak je každý občan už od narození (a mnohdy vlastně už mnohem dříve) omezen a řízen neuvěřitelným množstvím předpisů, vyhlášek či zákonů. Nalinkováno je skoro vše. Stát přece nejlépe ví, co je pro každého z nás dobré. A stát dokonce ví, co je dobré, abychom si mysleli...

Psychologie ve službách státu

   Nejde to jinak, musím se ještě jednou vrátit k případu zavražděné Aničky a z této vraždy obviněného Otakara Tomka. Impulsem je mi tvrzení psychologa Slavomila Hubálka - Otakar T. se k vraždě Aničky nepřímo přiznal, míní psycholog Hubálek (iDNES.cz). Pan psycholog tvrdí, že ze dvou dopisů, které Otakar Tomek napsal před spácháním sebevraždy rodině, lze vyčíst nepřímé přiznání k činu. A to například konkrétně z věty "Všechno jsem totálně podělal". Abych pravdu řekl, vždycky jsem psychologii považoval za "vědu" podobnou věštění z křišťálové koule. A pan Hubálek mě v tomto názoru jen a jen utvrzuje. Vedle celé řady "nepřímých důkazů" - a ani jednoho jediného přímého! - tak v kauze Otakar Tomek máme na světě další nepřímý důkaz, tentokrát dokonce "nepřímé přiznání".

Lidská blbost 3x jinak

   Ne nadarmo se říká, že každé moře má svůj břeh, jen lidská blbost je bezbřehá... Ačkoliv jsem již na lidskou hloupost tak nějak zvyklý - a považuji tuto za kolorit běžného dne - tři zprávy z posledních dní donutily mě zakroutit hlavou...

C2H5OH

   K datu 15. května váže se docela slušné množství historických událostí (jako ostatně k mnoha dalším všedním i nevšedním dnům). Tak např. byla založena Komunistická strana Československa (1921), čeští hokejisté vyhráli v pořadí pátý titul mistrů světa (2005), Marie Lucemburská byla korunována francouzskou královnou... Narodilo se mnoho významných osobností, mezi nimi také např. Pierre Curie (1859), Nositel Nobelovy ceny za fyziku.

   A v Praze u Apolináře se zrodila první protialkoholní záchytná stanice - a to nejen v tehdejší ČSR, ale na světě vůbec. Stalo se v roce 1951, tedy před krásnými šedesáti lety.

Věštím, že nerozumu bude stále dost

   Dne 11. května 2011 zasáhlo jihovýchod Španělska zemětřesení, přičemž otřesy dosáhly síly 5,3 stupně. Zemětřesení si, bohužel, vyžádalo oběti na životech. Více informací nalezne čtenář např. zde: Španělsko zasáhlo zemětřesení, zabilo osm lidí (iDNES.cz).

   Vzápětí po této katastrofě se počaly ozývat hlasy, které poukazovaly na údajnou předpověď Raffaela Bendandiho. Podle - znovu zdůrazňuji, že údajné - předpovědi tohoto vědce, který zemřel před třiceti lety, mělo však zemětřesení toho dne zasáhnout Řím. Více informací: Římané prchají před zemětřesením, děsí je věštba mrtvého šarlatána (iDNES.cz).

Technické problémy na blogu

   Vážení čtenáři, jak jste si patrně povšimli, provázely (nejen) tento blog od včerejšího dne opakované technické problémy. Dle sdělení služby Blogger se jednalo o technické problémy celého systému. V důsledku těchto závad došlo dnes mj. ke smazání příspěvků a komentářů ze včerejšího dne. Ne nadarmo asi bude pátek třináctého :-).

   Proto zde dnes uvádím znovu včerejší příspěvek "Špachtle sem, špachtle tam". A níže připojuji také komentář pravidelné čtenářky tohoto blogu.

   Děkuji všem čtenářům za přízeň a přeji hezký den.

Špachtle sem, špachtle tam

   Představte si soudního znalce, který by pro soudní řízení vypracoval tento hypotetický znalecký posudek: "Věžový dům sice spadl, došlo ke zranění, ale stavba byla velmi komplikovaná. Šlo o nestandardní stavbu, na níž žádné ze standardů prostě nelze aplikovat. I ti nejzkušenější stavitelé se s něčím podobným setkávají ve své kariéře jen mimořádně. Je nemyslitelné, aby obdobný případ skončil trestním řízením v některé ze západoevropských zemí." Předpokládám, že každý soudný člověk měl by takového znalce za přinejmenším blázna, který by měl být hodně rychle ze seznamu znalců vyškrtnut.

Co mi dnes hnulo žlučí - doplnění

   Pravidelná čtenářka toho blogu žádala doplnění k mému včerejšímu příspěvku: Co mi dnes hnulo žlučí. A protože se domnívám, že její požadavek je zcela oprávněný, uvedu dnes ještě poznatky z rozhovoru s paní vedoucí.

Co mi dnes hnulo žlučí

   Ke "hnutí žlučí" najde se v této úžasné zemi dnes a denně důvodů více než dost. To by se jeden musel zabednit doma, nikomu neotvírat, nezvedat telefon, nečíst noviny, nezapnout rádio, televizi či dokonce internet... Takto fungovat však přece jen nejde, nebo alespoň ne moc dlouho. A tak různí hybatelé naší žlučí mívají hody.

O panu knížeti a cvocích

   Bylo nebylo. Jedno přebohaté knížectví a v něm moudrý pan kníže. Jednou se pan kníže probudil a hned zostra zaperlil...

České dráhy - Času dost

   České dráhy přijaly do svých modrých řad nového pracanta. Bývalého ředitele pražské zoologické zahrady a šéfa Českého centra v New Yorku Petra Fejka. Bylo pro něj vytvořeno vznešeně znějící místo - ombudsman. A hned poté bylo také přemítáno, co by takový ombudsman u této železniční společnosti mohl dělat. Pokud se teď někomu zdá, že jsem nějak přehodil pořadí, nenechte se mýlit. Skutečně je tomu tak - napřed pracovní místo, potom pracovní náplň. Jak je ostatně u nás - a to nejen u ČD - dobrým zvykem.

Nebe a dudy

   S úšklebkem  na tváři jsem dnes v rádiu vyslechl rozhovor s předním českým kardiologem. S úšklebkem ne proto, že by ke šklebení bylo jeho povídání. Naprosto souhlasím s tím, že česká kardiologie je na špičkové úrovní, plně souhlasím s tím, že máme v tomto oboru mnoho odborníků.

Poštovní holubi

   Vítám, když nám moderní technika ulehčí práci, ušetří čas. A protože i v době internetu ještě docela často potřebuji někam odeslat dopis, zaujala mě služba České pošty, s. p. zvaná DopisOnline. Na počítači napíšete dopis, odešlete někam na poštovní centrálu, kde dopis vytisknout, vloží do obálky a odešlou k adresátovi. Dopis tak odešlete, aniž byste museli udělat jeden jediný krok. A přiznám, že to se mi velmi líbí.

Nehájím vraha!

   Právě jsem dočetl jeden rozhořčený mail, že ve svém příspěvku "Cena za jednu kávu..." hájím vraha a vězeňskou službu málem obviňuji z vraždy. Za mail velmi děkuji. S jeho obsahem však zásadně nesouhlasím a přesto, že nechci nosit dříví do lesa, považuji za vhodné v tomto citlivém případě ještě jednou zopakovat pár skutečností.

Cena jedné kávy...

   Docela dlouho jsem přemýšlel, zda tento příspěvek uvést, či nikoliv. Bude se totiž dotýkat případu zavražděné Aničky. Případu, který nepochybně pohne s každým normálním a soudným člověkem. Ale nechci se věnovat případu samotnému. Ten je slovy jen stěží popsatelnou tragédií. Vrah malé Aničky je dle mého soudu zrůda nejhrubšího zrna a nepatří do lidské společnosti.

Globální bláznění?

   Globální bláznění ...... tedy pardon, "globální oteplování". Jedno ze skutečně "horoucích" témat současného světa. Věda má v tomto směru jasno. Globální oteplování je nesporným jevem, stejně tak, jako je nesporná jeho příčina. Kdo by snad tvrdil něco jiného, je blázen. A být o pár století méně, šup s ním na hranici. Ať si toho tepla taky užije...

Uvítání

   Vítám všechny návštěvníky mého blogu!


   Pakliže jste se "doklikali" až sem, dozajista si zasloužíte alespoň krátké vysvětlení, proč tento blog vlastně vznikl. Pokusím se tedy o to (a požádám o trochu trpělivosti při čtení).