Pomáhat a chránit

   Není tomu tak dávno, kdy Ústavní soud České republiky "zatrhl" plošné špehování občanů, přesněji tedy plošné zaznamenávání a ukládání záznamů telekomunikačních operátorů. Policie, státní zastupitelství, soudy a jejich prostřednictvím i další státní orgány tak ztratili jednu ze vskutku orwellovských kontrol nad svými ovečkami. Není se co divit, že hlasitě plakali. Největší slzy pak ronili policisté.


   Argumenty, které jsme slyšeli zejména ze strany Policie ČR a kterými tato instituce brojila proti rozhodnutí ústavního soudu, byly v podstatě dva. První zněl, že tak policie přišla o možnost vyšetřování závažné trestné činnosti (policie samozřejmě opomenula, že bylo zrušeno plošné kontrolování občanů, nikoli však možnost zavedení např. telefonních odposlechů v jednotlivých odůvodněných případech). Pomocí druhého argumentu se nás policie snažila přesvědčit, že by přece nikdy plošného špiclování občanů nezneužila, neboť ukládané záznamy si vždy vyžádala jen tehdy, když šlo o závažnou kauzu a navíc tato žádost vždy podléhala přísnému prověření ze strany soudů, které takovou žádost musely posvětit.

   Podívejme se tedy, jak takové sledování telefonních čísel a tedy i konkrétních osob vypadalo v praxi. Jak se můžeme dočíst v tomto článku na serveru Novinky.cz, tak policista Marian Hudec pomáhal a chránil občany tak vehementně, že si nechal posílat výpisy telefonních hovorů mnoha lidí, mezi nimi třeba i předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského. Takto sledovaných osob bylo zhruba třicet. Jmenovaný policista si objednal např. i telefonní výpisy bezpečnostního ředitele společnosti ČEZ Daniela Rouse - málokoho asi překvapí, že ty pak skončily u agentury ABL...

   A jak pečlivě příslušný soudce, který sledování telefonních hovorů a tedy i konkrétních lidí povoloval, důvodnost takových policejních žádostí ověřoval, to nám objasňuje předseda děčínského soudu Miroslav Kureš: "Byl to pro nás jen formální úkon, neměli jsme možnost si něco ověřit" ... !!! Sdělení směrem k občanům je to zcela jednoznačné. Kterýkoli policista v této zemi si může objednat sledování kteréhokoli občana a soud nemá možnost si něco ověřit, takovou žádost jen formálně schválí. Nevím, jak vám, ale mně přijde tato česká praxe vyloženě děsivá. Veškeré argumenty policistů o tom, že sledování občanů se děje jen v těch nejzávažnějších kauzách a výhradně po pečlivém prověření ze strany soudu, tak zcela jednoznačně vzaly za své.

   Nezbývá tedy než si přát, aby po zákazu plošného sledování telefonních hovorů (ale třeba i textových zpráv) přehodnotil ústavní soud rovněž pravomoci policistů a soudů při rozhodování o sledování telefonů v konkrétních vyšetřovacích kauzách. Jednoho dne by se totiž nějaký policista mohl rozhodnout, že bude pomáhat a chránit svého známého tak přesvědčeně, že nařídí odposlechy vašeho telefonu, protože jste to třeba právě vy, komu onen známý dluží nějaké peníze a je proto potřeba vyhrabat na vás nějakou - byť domnělou - "špínu".

   Přeji všem hezký den. A pozor při každém telefonátu - nikdy totiž nevíte, kde zase nějaký policista někomu pomáhá a někoho chrání...

ilustrační foto