Ombudsman tedy bude dohlížet na kvalitu poskytovaných služeb. Vždyť na tuhle činnost měly dráhy do té doby nepochybně málo zaměstnanců... Nač se tedy můžeme těšit? No tak těšit se můžeme na cokoli, ale realita bude asi taková:
Pan Fejk věnoval první dny ve svém novém úřadu projížďkám vlakem po krásách vlasti. A copak pan ombudsman zjistil zajímavého? Například, že nádraží jsou "ve velmi rozdílném stavu". Pozoruhodný objev. Možná stačilo zeptat se prvního cestujícího, ale to by asi bylo moc jednoduché a hlavně, co by pak pan exředitel dělal, že? No dobrá tedy, objevili jsme Ameriku, takže co s tím? Nebojte se, pan ombudsman již našel lék. Ovšem nejásejte předčasně. Pokud se totiž domníváte, že dráhy hodlají zlepšit úroveň nádraží tím, že tam například bude více uklizeno, WC nebude zápachem připomínat některé pavilony bývalého působiště pana ombudsmana, při prodeji jízdenek se na vás bude usmívat milá paní pokladní a občas vám některý železničář dokonce slušně odpoví na otázku, kdy konečně přijede ten hodinu zpožděný rychlík, tak jste na velkém omylu. Pan ombudsman si totiž uvědomil, jak je milé získat teplé místečko a rozhodl se navrhnout vedení ČD nová pracovní místa - nádražní supervizory. Ombudsman, supervizor ... no řekněte, že už vám nebude tolik vadit, když do cílové stanice dojedete o dvě hodiny později?
Nádražní supervizor pak bude řešit takové závažné věci, jako například umístění reklamy. Občas také nakoukne na ty toalety, aby zjistil co je dávno známo, že totiž navštívit tuto místnost bez roušky a klapek na očích je hazardem pro velmi silné nátury. A věřit tvrzení, že nádražní supervizor pomůže babičce s kufrem do vlaku? To asi těžko, když to neudělá ani stávající průvodčí, ba dokonce ani stávající personál vlaků SC (Pendolino), ačkoli právě tyto služby dráhy slibují. Ale funkce je funkce, že ano.
Tady však zájem pana Fejka nekončí. Zamyslel se také nad kvalitou vlakových souprav. Třeba těch, které cestující vozí na trase Ostrava - Praha. Poznamenal k tomu, že není možné, aby tak rozdílnými vozy cestovali lidé za stejnou cenu. Mnohý čtenář teď možná zpozorněl v logickém očekávání, že tedy cestování několik desítek let starými soupravami bude podstatně zlevněno. A opět mylný předpoklad. Právě naopak. Staré vlaky - staré ceny, nové vlaky - nové ceny, tedy rozumějme vyšší ceny. Např. ve formě návratu k povinným místenkám ve vlacích Euro a Inter City. Ale zkušeného cestujícího tento přístup asi nikterak nepřekvapí.
Čeho se tedy dočkáme? Vyššího standardu na nádraží? Menšího zpoždění vlaků? Většího zabezpečení? (Aby se nestávalo, že proti sobě na jedné koleji vyrazí dva vlaky...?) Nikoli, dočkáme se nových a nových funkcí, dráhy budou investovat do platů dalších zcela zbytečných zaměstnanců, zatímco špinavé vlaky budou nadále jezdit s tu menším, tu i několika hodinovým zpožděním. A především pak se dočkáme, jak jinak, vyššího jízdného.
Nevím, jak který cestující, ale například já, když už občas služeb ČD také využiji, přivítal bych spíše, kdybych do cílové stanice dojel na čas, než nějakého supervizora na nádraží, neřku-li jiné umístění reklamy na nějaké nepoživatelné nádražní jídlo. Supervizor je mi ukradený, když zpožděný vlak je v nedohlednu. Stejně tak je mi ukradeno, jestli je průvodčí v nové uniformě, které stály rozpočet ČD několik milionů, nebo klidně ve špinavých montérkách. Oděv průvodčího mi totiž ztracený čas a zmeškané jednání nenahradí, byť by měl šaty ze sametu.
Od pana ombudsmana bych tedy uvítal, kdyby už konečně vedení drah navrhl, aby se ke svým zákazníkům chovaly dráhy seriózně, aby soustavně nehledaly tisíce přihlouplých výmluv, proč to či ono nejde. Očekával bych, že dráhy nebudou investovat nehorázné částky do naprostých zbytečností a druhořadých záležitostí, ale soustředí se na to, abych do cílové stanice dojel podle jízdního řádu. Aby ve vlaku fungovalo WC, abych si po jeho použití mohl umýt ruce... Aby dráhy už konečně uznaly, že když do cíle dojedu s několika hodinovým zpožděním, měl by mě už na nástupišti očekávat pokladník a s omluvou mi vracet peníze. Až tohle všechno bude fungovat, pak nechť si dráhy zřizují třeba supervizora pro každý jednotlivý vagón. V současné době však takové hlouposti nemohu považovat za nic jiného, než za zbytečné rozhazování peněz nejen cestujících, ale všech daňových poplatníků.
Přeji všem krásný den a šťastnou cestu!
ilustrační obrázek
České dráhy jsou kapitolou samy o sobě. Naštěstí nepatřím k pravidelným cestujícím, neboť o této instituci a jejich službách mám své mínění. Má poslední cesta byla minulé léto vlakem Pendolino ( Praha - Ostrava a zpět - vše v jednom dni). S klidným srdcem mohu říci, že se jednalo o skutečně poslední cestu tímto způsobem. Přestože bylo cestování bez jakéhokoliv přestupu, i tak mi zážitek s ČD stačil. Předpokládám, že Pendolino je bráno na trošku vyšší úrovni než běžný spoj. Asi i proto jsem předpokládala lepší služby. Jakožto studentka jsem necestovala z pracovních důvodů, ale i tak jsem očekávala, že přijedu včas. Přijela jsem. Dorazila jsem v pořádku. Ačkoliv jsem měla mít mezi spoji čas více než 3 hodiny, tuto pauzu jsem využila velmi prostým a jednoduchým způsobem, vyšla jsem ven z budovy nádraží. Okolo ní byl neuvěřitelný nepořádek. ( Ač jsem Pražačka, nechci, aby to vyznělo nějak špatně vůči obyvatelům Ostravy, neboť v Praze máme kolem nádraží také nemalý chaos a odpadky jsou téměř na každém kroku). Volný čas jsem stihla využít jen ke kondičnímu běhu k prvním budovám a nákupu nanuka. Pak už má cesta směřovala zpět na spoj, který jel do mé rodné Prahy. Nádhera cestovat. Člověk jede s nějakým cílem, ale ČD mu celý program nabourají. Jistě si dovedete představit, jak jsem na sebe byla při zpáteční cestě naštvaná a nadávala si, že jsem vůbec jela. Škoda dne. Dne, ze kterého jsem v Ostravě viděla jen první domy u nádraží a samotnou budovu nádraží. Tomu se skutečně říká výlet! Mé rozhodnutí o bojkotování těchto služeb ještě více podnítilo vyprávění mých spolužáků, kteří jsou nuceni cestovat do školy vlakem. Jejich zážitky by vydaly na několik velmi tlustých románů. Nezbývá tedy nic jiného než smutně souhlasit s autorem. Dovolím si přímo tvrdit, že ČD jsou jedním velkým bordelem! Ale pro někoho studnicí finančního zabezpečení. ČD nemají peníze na opravy laviček, vytápění čekáren, ale na vysoké odměny managementu, to se peníze najdou.
OdpovědětVymazatNástup Petra Fejka do funkce ombudsmana ČD jsem příliš dramaticky nesledovala. Smutně jsem jen přihlížela, jak tento velmi zdatný člověk odchází ze ZOO v Troji. Mohu s čistým srdcem říci, že se jednalo o velmi milého a schopného člověka, který opravdu pro zvířátka udělal první poslední. Jeho kroky spojené s touto zoologickou zahradou jsem vždy sledovala ze dvou důvodů - líbil se mi přístup tohoto pána a pak - jsem obyvatelkou této čtvrti a ZOO mám velmi blízko svého bydliště. Mrzí mě, že tento člověk odešel, aby vylepšil značně pošramocené renomé ČD. V jeho případě doufejme, že se z vynikajícího ředitele ZOO Praha nestane trapný ombudsman ČD.