Velký bratr

   Řekl bych, že přáním každého státu - a nejvíce je to patrné právě tam, kde termíny "svoboda" či "demokracie" na nás vyskakují už skoro i po otevření lednice - je v maximální míře ovládat a kontrolovat své občany. A tak je každý občan už od narození (a mnohdy vlastně už mnohem dříve) omezen a řízen neuvěřitelným množstvím předpisů, vyhlášek či zákonů. Nalinkováno je skoro vše. Stát přece nejlépe ví, co je pro každého z nás dobré. A stát dokonce ví, co je dobré, abychom si mysleli...


   Dnes a denně se můžeme setkat také se spoustou technických "vymožeností", které - ať už přímo, nebo jako "vedlejší" produkt - slouží ke kontrole našeho chování. Snad na každém rohu náš krok bedlivě střeží kamera, která by třeba v pražském metru měla býti už natolik "vyspělá", aby rozeznala naše obličeje a především pak případné "nevhodné" chování. Náš život je pečlivě zaznamenáván - tu pomocí platebních a různých čipových karet (kde, co a za kolik jsme si koupili, kdy a kam jsme cestovali, jakou knížku jsme si zapůjčili v knihovně...), tu třeba pomocí mobilních telefonů (komu jsme volali či psali, ba dokonce, kudy jsme chodili). A že stát zcela běžně, ba přímo jako na běžícím páse, žádá od soukromých firem informace o klientech, je dostatečně známo. Pokračování dalších příkladů špehování vydalo by přinejmenším na brožurku.

   To vše děje se nejčastěji pod zástěrkou "zvýšení bezpečnosti" a když je nejhůř a někdo se hlasitě ohradí, přijde na pořad dne oblíbené zaklínadlo terorismu. Nevím, jak vy, ale já jsem tedy žádné zvýšení bezpečnosti po zavádění dalších a dalších špehovacích akcí nezaznamenal. Kriminalita roste jako z vody a pustit dítě "na ulici", to aby se jeden hodně klepal strachy. Ovšem nejsmutnější na tom všem je, kolik ovčanů tuto kontrolu ještě vítá. "Já nejsem zločinec, mně sledování nevadí", slyším a čtu, bohužel, docela často. Věřím - a děsí mě tato představa zároveň -, že tito ovčané by se dokonce byli schopni předbíhat ve frontě na povinné očipování. A že takové "značkování" už dávno nepatří pouze na stránky vědeckofantastické literatury, to si jistě mnozí již povšimli.

   Když už ne z důvodu zachování základní svobody každého z nás, tak alespoň pro snadnou možnost zneužití měli bychom být velmi ostražití a v maximální možné míře se tomuto různorodému špehování bránit. K tomu zneužití jeden příklad. Zaznamenal jsem soudní řízení, kdy jako obviněný (!) stál před soudcem občan, který si dovolil bránit se při napadení skupinou minoritních spoluobčanů. Jako důkaz, který měl doložit, že z jeho strany muselo jít o plánovaný a rasisticky motivovaný útok (a že tedy patrně i naplánoval napadení sebe sama) stačilo málo - záznam z knihovny (čipová karta), že si zhruba před rokem vypůjčil knihu o německých generálech z druhé světové války. Co na tom, že dotyčný použil knihu ke své vysokoškolské práci. Vždyť i kdyby si tu knihu půjčil jen tak - žijeme přece ve svobodném světě ... nebo už dávno ne? Nebo už dávno žijeme v orwellovské společnosti? Ještě, že si chudák nevypůjčil knihu o sexuálních úchylkách - mezi útočníky byli totiž i mladiství. Pak by se totiž ještě mohl dočkat obvinění z pedofilie.

   A jak se ukazuje, s kontrolou svých občanů je stát stále ještě nespokojen. Proto si tu a tam ověří, jak si na tom ovčané stojí s poslušností. Takovým testem může být třeba povinné špehování lidu 2011. Ve skutečnosti se přitom zjišťují buď údaje, které stát už dávno má, nebo údaje, do kterých státu vůbec, ale opravdu vůbec nic není a v praktické politice státu tyto nelze nijak využít. Je ovšem třeba deklarovat, kdo je tady skutečným pánem a kdo poslušnou ovcí. A tak vedle přesunu 2,5 miliard, vedle "odůvodnění" existence tak zbytečně nabubřelého molochu, jakým je ČSÚ, provede si stát ještě prověrku poslušnosti. A kdyby se snad našel nějaký poslušnost odpírající opovážlivec, vyinkasuje ještě 10. tisíc pokuty... Ano, tento demokratický a svobodný stát trestá své občany za neposlušnost!

   Protože poslouchat se přece musí! Zvláště pak stát, který, jak už jsem v úvodu napsal, ví přece daleko nejlépe, co je pro každého jednotlivého občana nejlepší. A tak se nemůžeme divit, že se setkáme i s tak mráz nahánějícími akty státní moci, jako je např. odebrání dítěte matce, která žila alternativním a tudíž - dle mínění státních orgánů - špatným způsobem života. Jen si to představte - ta opovážlivá matka odmítala používat mobilní telefon (jak potom může stát kontrolovat, s kterými lidmi je v kontaktu, že?) či dokonce - a to je snad ze všeho nejhorší - špatně komunikovala s úřady. A takhle by to přece nešlo! Je nezbytné, když už je neposlušná matka, odebrat jí děti a naučit poslušnosti alespoň je! Celý případ pak musel dojít až k ústavnímu soudu (!), který konečně uznal, že postup úřadů nebyl vhodný. Ale pozor - celá mašinérie začne pěkně od začátku, takže vyhráno ještě matka ani děti nemají. Pořád ještě může vše skončit převýchovou potomků neposlušného rodiče...

   Ne nadarmo se říká, že s jídlem roste chuť. Proto asi nepřekvapí, že stát v těchto dnech přispěchal s novou špehovací akcí. Má to být zavedení další čipové karty, tentokrát takové, která bude zaznamenávat veškeré lékařem předepsané léky (vč. jejich výběru v lékárně) a od všech pacientů je pěkně centrálně shromažďovat. Stát přece musí vědět, jaké léky užívá pan Vomáčka z Horní Dolní. Celá ta akce nese honosný název "elektronický recept". A přirozeně nechybí "logické" osvětlení, proč právě takto to bude nejlepší. Dle navrhovatelů tohoto opatření se tak má mj. zajistit, aby lékař měl kontrolu nad dodržováním léčebného režimu. Asi jsem natvrdlý, ale mohl by mi někdo prozradit, jak lékař zjistí, že pokud si pacient předepsaný lék vyzvedne, že ho také předepsaným způsobem (či vůbec) užívá? A co když si předepsaný lék opatřím jinak - třeba mi ho přenechá známý, který jej už neužívá, ale zbylo mu nějaké to balení? Zazněly i další "argumenty", že třeba zdravotní pojišťovny budou mít možnost kontroly, jestli si pacient nenechává předepisovat zbytečné množství léků od více lékařů. Nesmysl jako hrom - tuto možnost mají zdravotní pojišťovny již dnes, v době klasických receptů. Stejně tak za nesmyslný považuji argument, že elektronický recept znemožní falšování receptu, jako je tomu u těch papírových. Stačí se podívat na elektronicky probíhající státní maturity - po internetu kolují soubory s maturitními tématy, jako by se nechumelilo. A každou chvilku můžeme zaregistrovat zprávy o "nabourání" té či oné sítě, vč. sítí státní správy. A argument šetření? Tady se musím opravdu srdečně zasmát. Je zvláštní, že stát by chtěl napomoci šetření za papírové recepty (přibližně 20 korun za blok receptů), když např. při již zmíněných maturitách mu zase nebylo líto vyhodit miliony za zbytečně vytisknuté listy s otázkami (dovolím si odkázat na můj příspěvek Lidská blbost 3x jinak). A to už raději nebudu zmiňovat, kolik milionů se zase vyhodí za nefunkční programy, které budou provoz elektronických receptů provázet. Jako bychom to neznali...

   Vzpomínáte na aféru, kdy jistá bezpečností firma měla na objednávku jedněch politiků sledovat politiky druhé? To bylo povyku, viďte. Jistě, bylo to špatně, to bezpochyby. Ale ... je s podivem, jak tato akce politiky pobouřila, ovšem skutečnost, že přesně to samé, totiž špehování, provádí stát v daleko větším měřítku dnes a denně, to už tak nějak nezaznělo...

   Stát přede blahem vždy, když vyplníme nějaký ten nesmyslný dotazník, vždy, když si pořídíme novou čipovou kartičku, no prostě vždy, když zase o krůček ustoupíme a poodhalíme naše soukromí - tím vším totiž stát získává kontrolu nad naším chováním. A ověřuje si naší poslušnost. Snaha státu dohlížet na naše chování - a nejlépe i myšlení, bude zkrátka věčná. Je však v našich silách, tedy pokud máme zájem, pokud nám věčné špehování a strkání nosu do našeho soukromí vadí, celkem účinně se bránit. Nechci nikoho k ničemu navádět, ale jsem hrdý na to, že jsem se například nezúčastnil žádného sčítání lidu. Nevidím totiž sebemenší důvod, proč by se měl stát starat o to, kde se narodila má matka, zda mám doma internet, či jak dlouho dojíždím do zaměstnání. Pokud budeme státu tyto údaje sdělovat, nemůžeme se divit, když příště bude dotazník obsahovat kolonku pro "číslo našich bot". Tento údaj měl by pro stát naprosto stejnou vypovídací hodnotu jako údaj, jak se dopravujeme do práce - řekl by totiž státu, jak si na tom lidé stojí s poslušností a bezmeznou oddaností státní moci.

   Přeji všem hezký den ... a až zase potkáte nějakou tu kameru, nezapomeňte poslušně zamávat :-)

ilustrační foto