Psychologie ve službách státu

   Nejde to jinak, musím se ještě jednou vrátit k případu zavražděné Aničky a z této vraždy obviněného Otakara Tomka. Impulsem je mi tvrzení psychologa Slavomila Hubálka - Otakar T. se k vraždě Aničky nepřímo přiznal, míní psycholog Hubálek (iDNES.cz). Pan psycholog tvrdí, že ze dvou dopisů, které Otakar Tomek napsal před spácháním sebevraždy rodině, lze vyčíst nepřímé přiznání k činu. A to například konkrétně z věty "Všechno jsem totálně podělal". Abych pravdu řekl, vždycky jsem psychologii považoval za "vědu" podobnou věštění z křišťálové koule. A pan Hubálek mě v tomto názoru jen a jen utvrzuje. Vedle celé řady "nepřímých důkazů" - a ani jednoho jediného přímého! - tak v kauze Otakar Tomek máme na světě další nepřímý důkaz, tentokrát dokonce "nepřímé přiznání".


   Jak už jsem uvedl v mých předchozích příspěvcích na toto téma - Cena jedné kávy... a Nehájím vraha!, v pohledu na toho, kdo Aničku zavraždil, mám zcela jasno. Takový člověk nepatří do lidské společnosti. Osobně se však domnívám, že Otakar Tomek tím vrahem není. A mediální výlev pana Hubálka mě v tomto názoru jedině utvrzuje. Činit na základě věty "Všechno jsem totálně podělal" závěr, že někdo se - byť nepřímo - doznává k vraždě, je skutečně hodno vykladače z kávové sedliny... Pokud trošku nadsadím, tak dle "odborného" pohledu pana psychologa patří většina lidí nejméně na 20 let do basy. Ruku na srdce: kdo podobné zhodnocení vlastního jednání ještě nikdy nepronesl? Pokud tedy pan psycholog své závěry skutečně myslí vážně, domnívám se, že by nejen on sám měl navštívit některého ze svých kolegů, ale především by bylo záhodno zvážit, zda takový "odborník" má nadále vypracovávat posudky pro soud. Ale možná je všechno trošku jinak...

   Celá tahle mediální kampaň - ano, jako účelová kampaň mi tohle všechno přijde - má totiž podle mého soudu jeden jediný cíl. A totiž působit na veřejné mínění. Kolem vraždy Aničky a zejména kolem obvinění Otakara Tomka je totiž stále mnoho otázníků. A řekl bych, že další stále přibývají. Nemluvě už o selhání vězeňské služby, které provázelo sebevraždu Otakara Tomka a na které se přišlo až po zásahu z ministerstva spravedlnosti - do té doby bylo, jak jinak, vše v naprostém pořádku ... nikdo nepochybil, nikdo nic nezanedbal. Je tedy stále mnoho lidí, kteří se domnívají, že za vraždou Aničky není Otakar Tomek a skutečný vrah nadále chodí svobodně mezi námi. Úvahy mnohých jsou i toho směru, že je to někdo "významný" a proto je třeba všechno hodit právě na mrtvého Otakara Tomka. Nebo jde prostě "jen" o to, že orgány činné v trestním řízení jsou zkrátka bezradné a chtějí mít případ uzavřen. Chtějí mít klid. A tak bylo asi usouzeno, že bude třeba vypustit nějaký "odborný" názor, který by se veřejnost pokusil "uklidnit". Všechno je vyřešeno, vrah je po smrti, zapomeňte...

   Této verzi, že totiž za tvrzením psychologa Hubálka stojí snaha působit na veřejnost - a snad i na "něčí" zakázku (můj subjektivní názor), napovídá i jeden dřívější rozhovor s jmenovaným psychologem. Bylo to koncem roku 2009. A pan psycholog Hubálek v tomto rozhovoru osvětloval, proč tak málo lidí oslavuje 20. výročí "sametové revoluce". Jaké že bylo to vysvětlení? V podstatě takové, že lidé jsou pitomí, hloupí. Proto nad výročím "sametové revoluce" nejásají. Pitomí a hloupí jsou, podle pana Hubálka, i všichni ti, kteří na bývalém režimu oceňovali sociální jistoty, jistotu pracovního místa či větší bezpečnost na ulicích. Naproti tomu ti, kteří vítají bezdomovce, zástupy nezaměstnaných a obrovsky narůstající kriminalitu, jsou patrně výkvětem inteligence. Ergo kladívko - komu vadí, že u nás vzrostl počet vražd, včetně vražd dětí (jako třeba případ Aničky), ten je hlupákem! Pro úplnost: nejde mi vůbec o oslavu minulého režimu, či o kritiku toho současného, to není v dané chvíli až tak důležité. Podstatná je zcela jiná věc. A totiž ta, že každý, kdo nesdílí státem předepsané nadšení nad naší "kvetoucí", "svobodnou" a "demokratickou" vlastí, je přelepen obrovitou nálepkou - je to pitomec. Jde zkrátka a jednoduše o to, že lidé, sdílející jiný politický či společenský náhled na náš stát, jsou degradováni do role hlupáků. A to, prosím pěkně, "odborným" názorem psychologa.

   Co takhle, kdyby pan Hubálek zašel ještě dále? Co kdyby navrhl třeba odpůrce současné vlády zbavit svéprávnosti a zavřít do "blázince"? Vždyť jsou to přece jen hlupáci a pitomci... Protože nejásat nad současným stavem naší země, to je přece přímo projevem patologické mysli, viďte, pane Hubálku? Ovšem pro začátek by možná stačilo zjednodušit veškeré psychologické zkoumání a testy. Nač to všechno? Vždyť přece bohatě postačí, zeptat se dotyčného, zda dostatečně jásá a slaví každý "samet". Ne? No pak je to jasné ... pitomec s nízkým IQ je to! A pitomci jsou patrně i studenti, kterým pan Hubálek přednáší. Jen považte, když se těch studentů ptal, kolik z nich bylo na oslavách výročí "sametové revoluce", přihlásil se jen jeden - že se byl projet Národní třídou na kole. Ony ty oslavy "sametu" panu psychologovi vůbec nějak dramaticky chybí ... co takhle nějaký průvod a mávátka? A jen tak mimochodem, k těm hlupákům, kteří si dovolí vidět pozitiva na minulém režimu. Pan psycholog byl patrně jeho aktivním odpůrcem, o čemž svědčí např. fakt, že v době "temna" vystudoval psychologii na UK a v roce 1986 pak získal atestaci z klinické psychologie... Kdo by měl zájem, celý rozhovor s panem Hubálkem nalezne zde.

   A já znovu přemítám, jak někdo takový, za jehož názory na třídění lidí by se nemusel stydět snad ani říšský ministr propagandy Goebbels, může vykonávat praxi psychologa a ještě k tomu vypracovávat odborné znalecké posudky pro soudní řízení...

   Takže, vážení čtenáři, nezapomeňte - nejlépe hned dnes - začít dostatečně hlasitě jásat nad vším, co se dnes u nás děje. Jinak byste totiž snadno mohli padnout do hledáčku pana Hubálka a putovat do nejbližší psychiatrické léčebny. Co totiž jiného s hlupáky, že?

   Přeji všem hezký den, dostatek nadšení a ... a já si jdu nalít štamprli, protože po přečtení rozhovoru s panem Hubálkem si potřebuji spravit žaludek.

Tak copak vidíte, pane Vomáčka? Úspěchy polistopadových vlád, pane Hubálku!